Článek v Prostějovském deníku o zadluženosti obcí
Máme se tedy čeho bát? Odpověď je jasná. Musíme být ostražití! Pokud dluh vznikne tak chaoticky jako v Mořicích porušením úvěrových smluv a investiční činností, která se schvaluje až v závěrečných účtech a ne před zahájením akce, tak se obávat musíme. Když o investicích, vícepracích atp. rozhoduje starosta o své vůli a zastupitele jenom informuje a to jen když ho k tomu zastupitelé tlačí, tak to vybízí k podezření z čehosi nekalého. A když obecní úřad není schopen zaplatit za práci ani po třech letech, tak je tu něco prohnilého. A když do toho starosta odmění za „obrovské“ nasazení především sám sebe (33.000,- Kč), tak to dokáže zvednout ze židle i otrlé povahy.
V článku se dočtete, že Mořice hospodaří se zhruba 7 miliony ročně. Ano, v roce 2012 tomu tak je jen díky prodeji pozemku nad dálnicí za 3,2 mil. Kč. Nebýt toho, tak obec disponuje tradičně 4 miliony ročně. A nebýt benevolence banky, která v Mořicích ponechala 1,6 milionu Kč z prodeje pozemku pro nutné investice v roce 2012, tak není ani nová elektřina v části na Němčice, ani cesta u mlýna. A pokud „propsperující Mořice“ neprodají další majetek, tak se v roce 2013 investovat nebude. A dál platí podmínka banky na omezení investic do 300.000,- Kč ročně. Prosperuje ten kdo se zbavuje majetku? Jak je možné, že se ze 4 milionů nepodaří ročně investovat v obci alespoň 1 milion Kč?
A co teprve ta kanalizace, která má být vyřešená dle článku do roku 2015. Kdo Mořicím půjčí, když je obec problémová co se splácení týče. Na řešení kanalizace, čištění odpadních vod si obec bude muset nejspíš půjčit. Dluh, úvěr musí být opodstatněný, s jasnými pravidly a výše dle možností dlužníka. Tzn. na dluhy musíme mít prostor v rozpočtu.
MO
